Jak jsme přišli k nesmyslnému označení "ŠPANĚL"?

V informacích o našem původu jsou mezery, ale ani s názvem našeho plemene to není úplně jednoduché. To, že jsme „tibetští“ podle země původu, ví snad každý, ale proč jsme nazýváni „španěly“, to by mohlo některým kynologům či pejskařům vrtat hlavou. Označení „španěl“ se totiž používá pro lovecké psy – slídiče, to je ale v případě nás, Tibetských španělů, velký omyl. Stejně tak, jako Tibetský teriér neodpovídá všeobecnému profilu teriérů, tak ani my nejsme žádní španělé :-). S lovem a myslivostí nemáme pranic společného, od počátku jsme byli a stále jsme pouze psy jak hlídacími, tak především společenskými.

Své jméno – Tibetský španěl – jsme dostali až na sklonku 19. století, kdy jsme byli poprvé dovezeni do Evropy. Název „španěl“ nám přisoudili Britové a s pojmenováním si hlavu opravdu moc nelámali. Nedbali na to, že nemáme žádné myslivecké vlohy a jen podle našich sklopených uší a hedvábné srsti, která ostatní španěly (především v Anglii oblíbeného Kavalír King Charles španěla) opravdu trochu připomíná, jsme přišli k tomuto nesmyslnému označení. Jistou roli mohl hrát i fakt, že na britských ostrovech v té době vlastně ani jiné typy psů neznali.